header
 

Chov a odchov
Psalmopoeus irminia

     Lze říci, že Psalmopoeus irminia je atraktivní a snadno chovatelný druh, který se pro své zabrvení těší stálé popularitě u začínajících i pokročilých chovatelů. Výhodou je, že nevyčesává žahavé chloupky, ani není toxicky významný. Stejně jako další zástupci rodu Psalmopoeus je Ps. irminia výborný pro mírně pokročilé i začínající chovatele, kteří mají zájem získat zkušenosti a rozšířit svůj chov. Psalmopoeuse obecně jsou výborný stupěň mezi klidnými zemními sklípkany a velkými toxickými stromovými sklípkany (např. z rodu Poecilotheria). Patří k velmi hbitým sklípkanům, kteří mohou začínající chovatele překvapit skokem ze značné výšky a rychlým úprkem. Chovatel má možnost si zvyknout na aktivní zvíře, které dokáže rychle reagovat, ale stále je značně tolerantní k způsobu manipulace i případné nedbalosi při péči. Ke kousnutí se uchylují, jen když jsou silně vystresovaní. Nervózní až agresivní chování jsme pozorovali u zvířat, kteří se k nám dostali z nevyhovujícíh podmínek. Psalmopoeuse velmi velmi těžce snáší stísněné, nedostatečně velké prostory.

      Přestože všichni zástupci rodu Psalmopoeus jsou pokládání za tzv. stromové sklípkany, jejich způsob života není striktně stromový. Skutečnost je taková, že valná většina těchto sklípkanů si vytváří pavučinová hnízda při zemi a částečně pod zemí. Následně podél opory (kůry,...) vyplétají pavučinové punčošky směrem vzůru. Vyžadují vlhký substrát. Teplotu snesnou v rozmezí 22 - 30 °C, za optimální denní teplotu považujeme 24 - 28°C.

     Stejně jako u dalších druhů sklípkanů i u Ps. irminia jsme se v začátcích potýkali s absolutním nedostatkem informací o chovu a ověřených zkušeností od chovatelů. První irminku jsme si koupili ve 2. svleku na jedné z chovatelských burz. Doma jsme jej umístili do plastové krabičky 9x6x11cm (DxŠxV). Jako podklad jsme použili mírně vlhký lignocel a o stěnu opřeli kůru. Během dvou dnů si pavouček vytvořil pod kůrou pavučinové hnízdo. Překvapilo nás, že přestože se jedná o stromového sklípkana, vytvořil si hnízdo z části pod zemí. Jelikož se pavouček zahrabal do vlhkého lignocelu, napadlo nás, že potřebuje vyšší vlhkost. Po zvýšení vlhkosti si pavouček zvětšil hnízdo až k víčku krabičky. Později jsme se dozvěděli, že mláďata sídlí v keřích nad řekami, mokřinách - zkrátka tam, kde je vysoká vlhkost, a hojnost drobného hmyzu. Odrostlejší jedinci se stěhují do keřových porostů a dutin stromů. I v zajetí potřebují vlhkost vyšší – cca 70%. Pavoučka jsme krmili 1 - 2x týdně cvrčky a prospíval při teplotě 22 – 26 °C.

foto 1 - 1. svlek

     Při těchto podmínkách byly intervaly mezi jednotlivými svleky od 2. do 5.sv. přibližně dva měsíce. Později se prodlužovaly: 5.sv. – 29.10., 6.sv. – 11.3., 7.sv. - 22.6. Pohlaví jsme určili v 8.sv. – 27.9., 9.sv. – 21.1. Délka intervalu mezi 5. – 6. svlékáním byla způsobena méně častým krmením.

foto 2 - 7. svlek

     Po dosažení 9. svleku měla samice v těle téměř 4 cm. V té době bydlela v teráriu o rozměrech 20x20x22cm. Rozhodli jsem se ji zkusit napářit. Samce jsme sehnali překvapivě snadno, ale o to hůře ho přijala samice. Zpočátku byla mírně agresivní, spíše se schovávala do hnízda a samce zaháněla. Nakonec se samci podařilo jí z hnízda vylákat, ale to už se o něj samice zajímala pouze jako o kořist. Páření jsme několikrát opakovali, vždy se stejným výsledkem. Zřejmě ještě nebyla pohlavně dospělá. Samice se po 10. svlékla 16.6., tedy interval mezi 9. a 10. svlekem byl cca 5 měsíců, a dosáhla velikosti 5 cm v těle.

foto 3 - adultní samice (krátce po svleku)
foto 4 - adultní samice (delší dobu po svleku)
foto 5 - adultní samec

      Zapůjčili jsme si dalšího samce. Páření bylo opět problematické. Samice opět neměla zájem a samec jednal velice splašeně. K páření došlo 13.8. Samice samce zaháněla od počátku, a když došlo ke kopulaci, začala samce brzy přetlačovat. Podařilo se nám za pomoci vařečky, pinzety a rosítka, samce zachránit. Samec se do druhého dne přečerpal, a tak jsme si byli jistí, že páření proběhlo úspěšně. Jelikož při posledním pokusu šlo samci o život, tak jsme se rozhodli páření neopakovat. Z různých zdrojů jsme slyšeli, že samice po páření bývá více při chuti, ale toto tvrzení nemůžeme potvrdit, jelikož naše samice žrala vždy a vše. Krmili jsme jí převážně cvrčky, sarančaty a lučními koníky.

foto 6 - páření (námluvy)

     Po cca 3 měsících od páření (22.11.) držela samice kokon značných rozměrů, z čehož jsme měli velkou radost. Jelikož probíhala v domě rekonstrukce, tak jsme z obavy, aby samice kokon nezničila a odebrali jsme jej již 20.12. Bohužel kokon byl poloprázdný, nalezli jsme cca 50 ks L1 a nějaká vajíčka. Rozprostřeli jsme je na vlhký papír. L1 byly nápadně velké, což si vysvětlujeme kanibalismem. Toto potvrzuje i pozorování: několik L1 v průběhu dalších dnů požíralo vajíčka. Do L2 se začali svlékat 25.12. Kanibalismus jsme pozorovali i nadále, ale požírána byla pouze vajíčka, nebo neživotaschopní jedinci. Domníváme se, že kanibalismus mohla podpořit vyšší teplota (cca 28°C) a tedy rychlý vývoj.

foto 7 - samice s kokonem
foto 8 - otevřený kokon

     Během dalších odchovů jsme již kokon samici nechávali. Mláďata vypouštěla ve stádiu L2 obvykle měsíc po vytvoření kokonu. Ta se během týdne až dvou (záleží na teplotě - čím vyšší teplota, tím rychlejší vývoj) svlékla do 1.sv. a nadále se držela v hnízdě samice. U samice se projevovala péče o mláďata - krmila je na zabitých cvrčkách. Po dalších cca dvou až třech týdnech jsme vypozorovali jev, který lidově nazýváme "DEN NEZÁVISLOSTI". Mláďata začnou houfně a neorganizovaně procházet po celém teráriu a hledají nějaký otvor, kudy by mohli terárium opustit. Naše samice bydlela ve velkém plastovém kýbli s větracími otvory 0,5 cm. Pro mláďata nebyl žádný problém se těmito otvory protáhnout, takže se nám najednou rozprchlo po pokoji několik desítek pavoučků. To samé se nám stalo s Ps. cambridgei i Ps. reduncus. "DEN NEZÁVISLOSTI" je však přirozený jev, který jsme pozorovali i u dalších rodů.

foto 9 - mládě v 1.sv. opouští hnízdo samice
foto 10 - mládě v 1.sv. opouští hnízdo samice

     Závěrem několik informací ohledně taxonomického zařazení. V současné době je druh Psalmopoeus irminia (Saager, 1994, poslední revize: Schmidt, Bullmer & Thierer-Lutz, 2006) zařazen do podčeledi Psalmopoeinae (by Schmidt, 2010) a čeledi Theraphosidae (Thorell, 1869).

(c) Petra Koppová a Martin Kopp 7/2009, doplnění 8/2014



foto 1  foto 2  foto 3  foto 3  foto 4  foto 5  foto 6  foto 7  foto 8  foto 9 

copyright ceska vlajka flag of england nemecka vlajka