header
 

Odchov
Psalmopoeus reduncus

      Svoji jedinou chovnou samici mám od 2. svleku. Držel jsem ji při vyšší vlhkosti, v plastové krabičce, kde byl jako substrát lignocel. Při pravidelném krmení a teplotě 23 – 26 °C následovaly svleky v těchto intervalech: 3.sv – 17.2., 4.sv – 30.3., 5.sv – 27.5., 6.sv - 8.10., 7.sv – 12.1., 8.sv – 11.3., 9.sv – 15.6.
     Pohlaví jsme určovali ze svlečky do 10. svleku. Přestože se jedná o menší druh rodu Psalmopoeus, zdála se nám ještě na páření malá. Rozhodli jsme se alespoň jeden svlek vyčkat. Ten následoval 17.3. a samice po něm dosáhla velikosti 3,8 cm v těle.

foto 1 - adultní samice
foto 2 - adultní samec
foto 3 - spermatheca

      Samce se nám podařilo sehnat téměř okamžitě, a tak páření proběhlo již 26.3. Samici jsme nejprve důkladně zakrmili. Páření bylo celkem dramatické, ale nakonec i bez našeho zásahu samec vyvázl bez zranění. Zhruba dva měsíce po páření se samice zakopala pod kůru a zapředla.

foto 4 - námluvy
foto 5 - páření

      Kokon vytvořila 15.6. Kontrolovali jsme ho o měsíc později a nalezli: 56x L2, 7x L1 a cca 15 neoplozených vajíček. K 19.7. byli, až na 2 ks L1, všichni ve stádiu L2. 28 mláďat v 1. svleku (samec byl zapůjčen za půl kokonu) jsme přendali z vlhkého papíru do společné nádoby o rozměrech 15 x 19 cm (průměr x výška), vybavili jsme ji zhruba 5 cm vrstvou vlhké rašeliny a živou rostlinou rodu Scindapsus. Zhruba po týdnu jsme nalezli většinu osadníků zakopaných buď podél oddenku a kořenů rostliny, nebo volně vystavěné nory. Asi 5 pavoučků se pohybovalo po stěnách a pouze jedno mládě si vybudovalo hnízdo na spodní straně listu.

foto 5 - samice s kokonem ve svém hnízdě
foto 6 - kokon
foto 7 - L2

      Kanibalismus se bohužel u tohoto druhu vyskytuje, stejně jako v celém rodu Psalmopoeus vyskytuje, tudíž skupinový chov odrostlých mláďat nedoporučujeme.

      Ve 12. svleku dosáhla samice 4,5 cm v těle a 11 cm v rozpětí nohou. V následujících svlekách jsme výrazný růst nezaznamenali, přdpokládáme, že ani velikost starších adultních samic nepřesahuje 5 cm v těle. Během dalších odchovů jsme již kokon samici nechávali. Mláďata vypouštěla ve stádiu L2 obvykle měsíc po vytvoření kokonun někdy byl interval o týden či dva delší. Mláďata se během týdne (záleží na teplotě - čím vyšší teplota, tím rychlejší vývoj) svlékla do 1.sv. a svlékla do 1. sv. a nadále se držela v hnízdě samice. U samice se projevovala péče o mláďata - krmila je na zabitých cvrčkách. Po dalších cca třech týdnech až měsíci jsme vypozorovali jev, který lidově nazýváme "DEN NEZÁVISLOSTI". Mláďata začnou houfně a neorganizovaně procházet po celém teráriu a hledají nějaký otvor, kudy by mohli terárium opustit. Naše samice bydlela ve plastovém kýbli s větracími otvory 0,5 cm. Pro mláďata nebyl žádný problém se těmito otvory protáhnout, takže se nám najednou rozprchlo po pokoji několik desítek pavoučků. To samé se nám stalo s Ps. irminia i Ps. cambridgei. "DEN NEZÁVISLOSTI" je však přirozený jev i u dalších rodů.      Psalmopoeus reduncus je vhodný i pro začínající chovatele - je klidnější a dorůstá menší velikosti než jiní zástupci rodu Psalmopoues (např. Ps. cambridgei), nevyčesává žahavé chloupky, zároveň jsou hbitější než zemní sklípkani pro začínající chovatele. Bez větších rizik si můžete zvyknout na manipulaci s aktivnějším zvířetem. K obraně kousnutím se uchylují, jen když jsou silně vystresovaní, místo aktivní obrany (krom samic s kokonem) využívají možnosti útěku. Nervózní až agresivní chování jsme též pozorovali pokud je zvíře v nevyhovujícíh podmínkách (nedostatek prostoru,...).

     Závěrem několik informací ohledně taxonomického zařazení. Přestože všichni zástupci rodu Psalmopoeus jsou pokládání za tzv. stromové sklípkany, není to tak docela pravda. Skutečnost je taková, že valná většina chovanců si vytváří pavučinová hnízda při zemi a částečně pod zemí. S tímto také koresponduje vyjmutí rodu Psalmopoeus z čeledi Aviculariinae a přesunutí do čeledi Selenocosmiinae, s čímž naprosto souhlasíme. U rodu Psalmopoeus je dokonce patrná lyra, čímž přesně zapadá do čeledi Selenocosmiinae. Avšak ani toto zařazení není konečné. V současné době je rod Psalmopoeus spolu s rodem Tapinauchenius zařazen do speciálně pro ně vytvořené čeledi Sinurticantinae. K taxonomii ještě doplníme, že rod Tapinauchenius lyru postrádá.

(c) Petra Koppová a Martin Kopp 7/2009, úpravy 5/2011



foto 1  foto 2  foto 3  foto 4  foto 5  foto 6  foto 7  foto 8 

copyright ceska vlajka flag of england nemecka vlajka