header
 

Chov a odchov
Tapinauchenius gigas

     Tento krásný stromový sklípkan by neměl chybět žádnému chovateli se zálibou ve stromových pavoucích, a proto jsem si v květnu 2005 na pražské burze koupil dvě mláďata v prvním svleku.
     Umístil jsem je do společné kulaté krabičky o průměru 5 cm a výšce 10 cm. Jako podklad jsem použil vlhký lignocel. Jako dekoraci a oporu pro hnízdo jsem použil větvičku z ovocného stromu. Postavili si společné hnízdo a potravu přijímali od začátku velice vděčně. Záhy následoval druhý svlek a to 11.6 a 13.6. Po druhém svleku už si každý vybudoval své vlastní hnízdo. To byl první náznak teritoriálního chování. Během léta, kdy nejsou chovatelské burzy, byl pro mě problém sehnat dostatek malé potravy. Když pak došlo na krmení většinu kořisti ulovil jedinec, který měl hnízdo ve vyšší části. Stával se tak výrazně silnější. Třetí svlek následoval až 1.9 (nedostatek krmiva). A když se o týden později začal svlékat i obyvatel nížeji položeného hnízda byl svým již svlečeným sourozencem sežrán.

foto 1 - 2. svlek

     S příchodem září a odchodem rivala v teritoriu byl obnoven i pravidelný přísun cvrčků. Další svleky následovaly: 4.sv - 19.11., 5.sv - 24.12., 6.sv - 9.2., 7.sv - 30.3., 8.sv - 20.6., 9.sv - 3.9., a konečně 10. svlek 13.12.2006, kdy jsem také zjistil, že se jedná o samici.

foto 2 - adultní samice
foto 3 - adultní samec
foto 4 - spermatheca

      Samce jsem nijak aktivně nesháněl, nebyl jsem si docela jist, že je samička už adultní. Ale když mi byl koncem dubna za půl kokonu nabídnut rozhodl jsem se páření zkusit.
     Samce jsem za asistence své přítelkyně (dnes manželky) naší holčičce představil 20.4 avšak ne příliš úspěšně. Nebýt našeho včasného zásahu byl by posloužil jen jako vyjímečně výživná kořist. Paření jsme ještě několikrát opakovali, až se nám ho nakonec 27.4 podařilo k páření donutit, byl však pod stálým dozorem . Páření bylo krátké a nabyli jsme si jistí jestli úspěšné. Pokoušeli jsme se samici ještě několikrát přepářit, ale samci šlo vždy o život a neměl nejmenší šanci se k samici byť jen přiblížit.

foto 5 - představování a námluvy: samec vlevo, samice vpravo
foto 6 - páření

     Rád bych napsal, že si pak samice rozšiřovala hnízdo a začala být podstatně žravější, ale opak byl pravdou. Své pavučinové hnízdo postavené pod kůrou mezi listy rostliny rodu Scindapsus opustila úplně a potravu přijímala jen neochotně. Zkoušeli jsme zvýšit snížit vlhkost i teplotu, nic však nepomáhalo. Až začátkem června si samice vyhloubila noru pod miskou, ve které byla zasazená rostlina. Tam se zapředla a nevylézala ven ani v noci. Potravu přestala přijímat úplně.
     Velice nás překvapilo, že se nesvlékla ba naopak 30.6. udělala krásný i když malý kokon, Poslední červencový den jsem kokon otevřeli a našli 23 krásných nymf ve stádiu L2 a několik neoplozených vajíček. Nymfy jsme dali na vlhký papír, kde se po asi deseti dnech začali svlékat do 1.sv. Tento akt se však ukázal jako kritický a nakonec se 1.sv dožilo asi jen 9 pavoučků.

foto 7 - mláďata ve stadiu L2
foto 8 - mláďata v 1. svleku u samice, na pavučině svlečky mláďat (z L2 do 1.sv.)

     Závěrem bychom se rádi podělili o zkušenosti se skupinovým chovem. Tento je možný do 3.sv bez problémů a dokonce bych ho doporučil. Avšak ve vyšších svlecích již dochází ke kanibalismu. Delší soužití dvou dospělých jedinců podle našich zkušeností není možné.

(c) Petra Koppová a Martin Kopp 8/2009



foto 1  foto 2  foto 3  foto 4  foto 5  foto 6  foto 7  foto 8 

 

copyright ceska vlajka flag of england nemecka vlajka